PRŮVODCE KONSTRUKTIVNÍ KRITIKOU (názorově zabarvený)
Verze 2.0

• Když nevíte, o čem mluvíte, nemluvte o tom!
Vážně. Pokud jste nikdy v životě neudělali uměleckou fotografii, pak zatímco jste více než oprávněni sdělit váš dojem z fotografie, asi byste neměli začít vykládat fotografovi, jak by měl vylepšit svou práci. Protože to NEVÍTE! Pokud jste v životě nic nenakreslili a nikdy jste nestudovali kreslení nebo jste se o něm nic neučili, neříkejte lidem, jak by měli něco kreslit „lépe“. Protože to NEVÍTE! V každém případě jim řekněte, jak na vás jejich práce působí, co vám připomíná, jakou náladu navozuje, cokoli… ale pokud opravdu nemáte potuchy o postupu tvorby práce, pak nekomentujte tento její aspekt.

• Řekněte, JAK si myslíte, že by se něco dalo vylepšit.
Je jen málo věcí, které jsou otravnější, než „Měl bys zapracovat na světle“. Jak? Co je na něm špatně? Na čem je třeba zapracovat? PROČ je na tom třeba zapracovat? Jaké výhody by mělo dělat to jinak a jak by to zvýšilo celkový efekt obrázku? Pokud neznáte odpovědi na tyto otázky nebo nedokážete vysvětlit své myšlenky výmluvně a informovaně, neplýtvejte časem na komentáře typu „Měl bys zapracovat na…“ nebo „(Cokoli) by mohlo být lepší“.

• Řekněte, co se vám LÍBÍ.
I když se necítíte v dobré pozici na to, abyste mohli podat k obrázku konstruktivní kritiku, pořád můžete říci, co se vám na něm LÍBÍ. Zkuste se neomezit na komentáře jako „Dobrá práce“ nebo „Krásný kousek“. PROČ je to dobrá práce? PROČ je to krásný kousek? Vyjádřete se! Můžu mluvit jen za sebe, ale když se někomu líbí nějaký můj výtvor, chci vědět, proč. Chci pochopit, proč ho někdo oceňuje. Není těžké napsat vysvětlující komentář… VÍTE, proč se vám něco líbí, když se na to podíváte. Tak to řekněte! Umělec ocení, že jste si na něj udělali čas.

• Pokud se vám něco líbí tak, že si to přidáte do oblíbených, pak byste měli být schopni napsat komentář.
Podle mého skromného názoru, není nic hrůzostrašnějšího, než přidat si do oblíbených polovinu mé galerie aniž byste vůbec něco řekli o jediném výtvoru, který jste si oblíbili. Pokud ta osoba nemluví anglicky, v pořádku. Nebo pokud se vám něco opravdu líbí a nemáte čas komentovat, když to vidíte poprvé, také v pořádku. Ale mimo to vás NIC neomlouvá od masivního „favovacího“ řádění bez komentářů. Bude to vypadat, že se zoufale snažíte na sebe upoutat pozornost, a to nikdo nemá rád.

• Pamatujte si, že ne všichni CHTĚJÍ vaši „pomoc“.
Pokud si někdo u obrázku nastavil „Kritika potlačena (Critique Discouraged)“, pak respektujte jejich přání – neříkejte jim, jak si myslíte, že by to mohli vylepšit. Kdyby chtěli vědět, co si myslíte, že je špatně na jejich práci, nastavili by si tam „Komentáře povoleny (Allow comments)“ nebo „Pokročilá kritika vítána (Encourage Advanced Critique)“. Je důležité si uvědomit, že i když lidé mají nastaveno „Komentáře povoleny“, neznamená to, že chtějí, abyste jejich dílo roztrhali na kusy. Místo abyste řekli „Měl bys dělat (něco) jinak“, zkuste říct „Kdybych takovouhle věc dělal já, zkusil bych udělat to a to jasněji/silněji/atd“. Takhle stále respektujete umělcův osobní styl.

• Kritika není jediná cesta k „dobrému“ komentáři
Dokonce i když není vhodné komentovat výtvor kriticky, POŘÁD můžete říci něco hlubšího než „Hezký kousek“ nebo „OMG fav“. Vysvětlete, co pro vás výtvor znamená, co ve vás evokuje, jak jitří vaši představivost, jaké emocionální reakce ve vás probudil, co si myslíte o různých aspektech výtvor, např. o barvě, formě, symbolice, atd. Pokud si někdo u svého výtvoru nastavil „Kritika potlačena“, neznamená to nutně, že nechtějí slyšet ŽÁDNÉ vaše názory na svou práci – prostě to znamená, že se jim líbí, jak to vypadá (nebo zní), a nemají ani v nejmenším chuť to změnit. Mimoto si uvědomte, že pozitivní ohlas může být právě tak cenný jako kritika – pokud umělec slyší od spousty lidí, že v jeho práci je něco DOBRÉHO, mohou to tak dělat stále, zatímco budou pracovat na dalších aspektech svého stylu a techniky.

• Nezapomeňte na rozdíl mezi názorem a faktem.
Vypadá to jasně, ale znepokojující počet lidí asi zapomíná, že jenom proto, že JIM se něco nelíbí, neznamená to, že je to „špatné“. Nesmíte říkat něco takového. Kdybychom všichni měli rádi to samé, umění (a život) by bylo bolestně hloupé. Takže než začnete chrlit přes svou klávesnici urážky do komentáře na něčí práci, na chvilku se zastavte a uvědomte si, že nejste orákulum všech věcí uměleckých a nemáte vůbec právo někomu říkat, že jejich práce stojí za starou bačkoru.

• Jen kvůli tomu, že někdo nechce vaši kritiku nebo nesouhlasí s vaším názorem, neznamená to, že je staromódní nebo arogantní.
Na mou duši, opravdu ne. Někdy jsem ráda, že mi lidé radí, a někdy bych byla radši, aby to nedělali, protože se mi můj výtvor líbí přesně takový, jaký je. Rady od lidí, kteří jsou zkušení ve věcech, na kterých pracuji, jsou vždy vítány. Hrubost ne. Nikdy. Pokud chcete říci něco užitečného a prospěšného, DOBŘE SI ROZMYSLETE vaše slova, než stisknete „send“. Přečtěte si znovu svůj komentář a přemýšlejte: „Jak bych se cítil, kdyby takový komentář přišel mně?“ Pokud VÍTE, že by vás rozladil, přepište ho. Anonymita internetu není žádná omluva pro beztrestné zraňování ostatních. A pamatujte si… Nevíte všechno o všem, takže i když můžete mít právo říci někomu, že si myslíte, že by měli něco dělat jinak, oni mají právo říci „díky, ale ne, děkuju… líbí se mi to takové, jaké to je.“